Ve strojírenské výrobě i ve vědeckých laboratořích je často nutné zkontrolovat parametry výrobků nebo součástek s přesností na setiny či tisíciny milimetru. Právě k tomuto účelu slouží úchylkoměry, využívané k vysoce přesnému měření rozdílu mezi skutečnými a požadovanými rozměry či dalšími vlastnostmi daného předmětu.
Úchylkoměr je jednoduchý měřicí přístroj, který dokáže odhalit odchylku určitého parametru kontrolovaného předmětu od požadované normy. Úchylkoměrem nelze naměřit absolutní rozměr zkoumaného předmětu, ale pouze jeho odlišnost od předem nastavené hodnoty.
Kde se můžete s úchylkoměry setkat?
Úchylkoměry se využívají především ve strojírenství, a to zejména ke kontrole rozměrů, tvarů a házivosti, nebo k vyrovnání součástek do požadované polohy při jejich obrábění či měření. Kromě strojírenství nacházejí úchylkoměry uplatnění také v dalších průmyslových odvětvích, ve fyzikálních laboratořích a v dílnách.
Úchylkoměry mohou být i součástí jiných měřidel – například tloušťkoměrů, dutinoměrů či hloubkoměrů. Kromě statických měření je lze použít také k dynamickému měření odchylek rotujících součástek.
Rozdělení úchylkoměrů dle jejich provedení a způsobu odečtu
Podle způsobu odečtu naměřených hodnot rozdělujeme úchylkoměry na digitální a analogové. Moderní digitální úchylkoměry zobrazují naměřenou hodnotu na displeji přístroje, přičemž profesionální modely umožňují i převod získaných údajů do počítače.
Klasické analogové neboli číselníkové úchylkoměry přenášejí naměřený lineární pohyb měřicí tyčky či výkyvné páčky na rotační pohyb ručičkového ukazatele pomocí mechanické převodovky. Ukazatel se pak otočí na odpovídající hodnotu odchylky na kruhové stupnici.
Jednotlivé modely úchylkoměrů se od sebe liší především svým rozsahem a přesností, druhem převodu, rozměry číselníku a doplňkovými funkcemi. Rozdíly jsou také v odolnosti použitých materiálů, přičemž existují i speciální nárazuvzdorné modely, vhodné do obzvlášť náročných provozů.
Jak docílit co nejlepšího výsledku při měření úchylkoměry?
Úchylkoměr je při měření většinou pevně umístěn ve stojánku či držáku. Při kontrolním měření se přístroj nastaví na nulovou hodnotu a při dalších měřeních už ukazuje odchylku od této hodnoty. Při kontrole většího počtu stejných předmětů je praktické nastavit si na okraji analogového ciferníku dvě toleranční zarážky, které vymezují velikost přípustné odchylky od požadovaných rozměrů.
Základním předpokladem pro maximální přesnost měření je čistota zkoumaného předmětu i perfektní stav samotného úchylkoměru, který by neměl vykazovat známky znečištění, poškození ani koroze. U analogových přístrojů je důležité zkontrolovat i stav ciferníku a ukazatele, který se musí pohybovat plynule a nesmí být zkřivený nebo se dotýkat skla. Páčkové číselníkové úchylkoměry, využívané pro kontrolu špatně přístupných míst, musejí mít dostatečně utažené rameno páčky.
Důležitá je také teplota měřených předmětů i okolního prostředí, která by se měla pohybovat kolem 20 ºC. Pokud tuto podmínku nelze splnit, je nutné naměřené hodnoty přepočítat pomocí součinitelů teplotní roztažnosti zkoumaného předmětu a nastavovací měrky.
Použité zdroje:
Metodika měření číselníkovými a páčkovými úchylkoměry, Česká metrologická společnost, Praha 2019
Metrologie v kostce, edice Sborníky technické harmonizace ÚNMZ, Praha 2009
Metrologická legislativa, edice Sborníky technické harmonizace ÚNMZ, Praha 2004
Strojírenská metrologie, J. Čech a kol., Brno 2002
Webové stránky Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví www.unmz.cz